. .

Riley Nyx Avery

26. března 2017 v 9:24 |  Spisy


Riley Nyx Avery
121 let
4. Pohlaví
Žena
5. Práce
Organizátorka akcí


Jak vám může napovědět už její jméno, Riley není úplně tak typická dívka. Za viníka můžeme víceméně označit jejího otce, který si přál dalšího - konkrétně třetího - syna, ale bohužel… nevyšlo mu to. Což mu zrovna nezabránila v tom, aby změnil svůj dosavadní styl výchovy. Naštěstí tu byla i její matka, která zabránila tomu, aby se z ní nestal úplný kluk v holčičím těle. Takže ve výsledku je schopná opravit auto ale není ani naprostý módní strašák.

Riley je cílevědomá dívka, která si vždy jde za tím, co si umane a jen málo kdy couvne z nějaké výzvy. Hold žila s dvěma staršími bratry tak co čekat. To se dostáváme i k její tvrdohlavosti, kterou měli tak nějak v rodině. Občas jí dopomohla k získání toho, co se chtěla, ale taky jí občas dostala do pěkných problémů, z kterých se ne vždy úplně lehce vysekávala.

Přátelská a usměvavá, taková je ve společnosti. Nicméně… zároveň je i plná sarkasmu a černý humor jí také není cizí. A jak už bylo zmíněno, vyrůstala v rodině, kde převažovala mužská populace, tak se občas stane, že mluví jak dlaždič.

Co se opačného pohlaví týče, není úplná stydlivka, ale trofej za mistrovský flirt se stoprocentní úspěšností by také nedostala. Zůstává jednoduše sama sebou, nesnaží se ze sebe dělat něco, co není. Sem tam ráda provokuje, stejně jako sem tam někoho hrubě odpálkuje.

Po matce zdědila lásku k umění. Hudba, obrazy,… to je Rileyina vášeň. Co se hudby týče, nejvíc se jí zamlouvá piáno a taky že se na něj slušně naučila. Táta to sice nepodporoval, zastával názor, že umění je jenom pro slabochy, ale Riley měla svou hlavu a ani jeho zesměšňování ji od toho neodradilo. Eric, straší bratr, který hrál v kapele, ji trochu naučil na bubny. A obrazy? V nich se může Riley i ztratit. Právě kvůli tomu si také sehnala práci, kde se s nimi setkává prakticky každý den. Ne sice s těmi nejslavnějšími díly, ale kolikrát s mnohem krásnějšími od neznámých autorů. Svou práci bere vážně a tak se snaží ji odvádět co nejlépe. Za workoholika byste ji ale mohli označit jen těžko, na to má až příliš ráda svůj klid. A postel, ze které má někdy velký problém se dostat.

Otec její povahu tak nějak zocelil. Jak by také ne, vždyť jí vychovával jako syna. Chtěl, aby Riley sportovala stejně jako její dva starší bratři, ale nikdy jí nedohnal k takovým výsledkům, jakoby si přál. Kdyby to Riley bavilo, určitě by to dokázala, ale jí se to hnusilo už jenom z principu, že do toho byla nucená proti své vůli. Jediné, co jí nevadilo, byl běh a s bratry si ráda zahrála basket, ale to bylo tak všechno. Od bratrů tak nějak chytila "úchylku" na auta. Nejstarší bratr Ryan vlastnil autoservis a Riley mu vždy ráda pomáhala a mnoho se od něj také naučila.

Ačkoliv se snaží udržovat si pozitivní přístup k životu, ne vždy se jí to daří. Občas se uzavře do sebe a nechce nikoho vidět. Minimálně desetkrát za měsíc se uprostřed noci budí s křikem a se slzami v očích a se strachem. Nesnáší doktory a raději zůstává tvrdohlavě doma s bolestmi, než aby si k nim zašla.

Jenže Riley má ještě jednu stránku svého charakteru. Stránku, o které ani sama neví. Trpí rozdvojení osobnosti. Tento duševní zkrat nastal po jedné obzvláště stresově náročné situaci, ve které se nacházela několik let a trochu tomu dopomohlo i to, že i její matka trpěla duševní poruchou, konkrétně schizofrenií. Se svou druhou osobností, která si té hlavní vědomá je, vždycky změní i svůj vzhled. Je více agresivní, zákeřná, sarkastická, více provokuje a jeden by jí snad mohl označit i za sociopata - není prakticky vůbec schopná cítit jakékoliv emoce vůči druhým. Nedělá jí problém ubližovat druhým a dokázala by i zabít. Většinou tahle stránka její osobnosti zvítězí nad její původní několik hodin a už se i stalo, že několik dní.



Island, červenec 1896, toho dne se za velké a kruté bouřky narodila malá holčička manželům, kteří už tak měli dva syny - Ryana a Erica. Otec si přál i třetího, ale jeho přání bohužel vyslyšeno nebylo. Na rozdíl od toho matčiného, která se za holčičku po večerech i tajně modlila. Holčička byla pojmenovaná Riley a byla vychovávaná spíše svými bratry, jelikož rodiče museli tvrdě pracovat, aby dokázali celou svou rodinu uživit. Dětství měla Riley převážně šťastné. Starší bratři ji sice neustále pošťuchovali, dělali si z ní legraci, otec jí nutil do sportů, ke kterým si stihla vypěstovat odpor a matka jí pro změnu nutila do věcí, které byly až moc holčičí, ale přesto se všichni měli navzájem rádi, i když měl každý svůj vlastní způsob, jakým to vyjadřovali. Ve škole si nečekaně více rozuměla s kluky než s dívkami a byla vždycky průměrnou studentkou. Ne snad že by byla hloupá, jí to prostě nebavilo. Sice se ráda učila novým věcem, ale ne tím způsobem, jak ji škola nutila. Navíc byla častým terčem posměchu kvůli její heterochromii. Levé oko má hnědé zatímco to pravé je modré. A děti dokážou být občas dost kruté.

Všechno se tak nějak začalo kazit v době jejího dospívání. Ne, že by procházela nějakou nezvladatelnou pubertou, ale duševní nemoc jí vzala matku. Když jí bylo 14 let, u matky se poprvé projevily příznaky schizofrenie a v jejích 17 si matka vzala život. Doma to byly těžké roky. S otcem si přestala rozumět, neustále se s ním hádala a ne jednou od něj v záchvatu vzteku dostala facku. Jedinou oporou pro ni byli bratři. Ryan a Eric. Byla to zkrátka nerozlučná trojka. Tak nerozlučná, až je to všechny stálo život. Tedy… vyjímaje Riley. Tehdy jí bylo 19 let, když se to stalo. Zapletla se se špatnými lidmi a zjistila to, až když bylo příliš pozdě. Skupina lovců nadpřirozených bytostí shánějící subjekty na testování. Původně měli vyhlédnutou pouze jí, jelikož mužských subjektů už měli hodně, ale při marném pokusu zachránit svou malou sestřičku zajali i je. Jako první je všechny proměnili v nadpřirozené bytosti. Erica ve vlkodlaka, Ryana v upíra a Riley v metamorfa. Poté začali dělat nejrůznější testy. Reakce na toxiny, rychlost regenerace, reflexy, na co si vzpomenete. Ne každý "subjekt" však přežil. Jako první umřel Eric. Nezvládl elektrošoky. Pak Ryan. Otrava jedem. Riley viděla umírat oba z nich a dost se to na ní podepsalo. Jeden z vědců, ruský fanatik Burakov na ní chtěl provést jednu jeho teorii - a to tu, jestli tělo metamorfa, které má už od narození lepší vztah ke kovům, nemohlo jeden určitý kov do těla přijmout. Byl to jeho první pokus a jí šlo skutečně o život. Burakov ji do obou ruk mezi prsty implantoval drápy ze speciální slitiny kovů, která je neuvěřitelně silná. Princip drápů byl stejný jako u kočkovitých šelem, že je může vytáhnout a zatáhnout kdykoliv se jí zachce. Pro Riley to bylo velmi bolestivé, když se jí kov napojoval na záprstní a zápěstní kosti, ale nakonec to vyšlo a ve výsledku má 6 přibližně 30 centimetrů dlouhých kovových drápů. Burakovi to ale nestačilo. Když viděl, že je jeho teorie správná, chtěl provést mnohem více pokusů. To už se mu ovšem nepovedlo, protože Riley svých nových drápů využila k útěku, který se jí povedl jenom díky tomu, že Burakova zabila. Všechny papíry s jeho teorií spálila, aby něco podobného už nikoho nepotkalo. Oheň se rozšířil a divoké plameny nakonec spolkly celou budovu.

Krvavý měsíc. Ten jí svítil na cestu, když se jí po dlouhých 15 letech věznění konečně podařilo utéct z laboratoře. Z tohoto věznění a ztráty svých bratrů se Riley léčila dlouhou dobu. Poznamenalo jí to jak fyzicky - vertikální jizva podél páteře, kovové drápy, kterých se snažila marně zbavit - tak i psychicky - noční můry, fóbie z lékařských pomůcek a do jisté míry i klaustrofobie. Nakonec se z toho jakž takž vybojovala a naučila se přijmout a ovládat své nové já. Trvalo to ovšem řádku let.

Velkou část jejího života strávila cestováním po celém světě, kdy se učila novým jazykům a kulturám. Usazovala se jen málo kdy, většinou to byli jen takové pár leté zastávky. Doufá, že se to pro tentokrát změní.


Mezi její vrozené schopnosti patří úplná či částečná přeměna do zvířecí podoby, konkrétně sněžného levharta a zesílené smyslů - hlavně zraku kvůli heterochromii - díky ní vidí neuvěřitelně přesně. Její speciální schopností je ovládání kovů. Vše, co je vyrobené z kovu může libovolně tvarovat. Ale její jedinečnou schopností se stalo šest kovových přibližně třicet centimetrů dlouhých drápů, které může zasunout a vysunout kdykoliv se jí zachce a dokážou přeříznout téměř cokoliv. A jelikož je kov v jejích rukách, pokud se někomu rozhodne dát ránu, bolí to mnohem víc, než druhý očekává.
Profilový:
FC: Margot Robbie
10. Email
NaTyNnka.K@seznam.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama