. .

Kieran Yakov (Sultur)

13. června 2016 v 19:19 |  Spisy


To co vás na něm bezpochyby upoutá jako první, je všudypřítomný chlad který se okolo jeho osoby vznáší jako mlžný opar a nevtíravě se dotýká lidí ale i bytostí nacházejících se v jeho blízkosti. Pohlédnete mu do očí a neuvidíte naprosto nic, jako by byl zcela prázdný, mrtvý. Možná uslyšíte tlukot jeho srdce ale ve spojení s jeho osobou vám to bude připadat jen jako bezvýznamný tikot hodin odpočítávající staletí. Mohl by vám klidně lhát do očí aniž by došlo třeba i jen k nepatrnému vychýlení jeho tepové frekvence a nebo pohybu zorniček, ale k něčemu jako je lhaní nemá někdo jako on nejmenší potřebu se snižovat. Mnohem raději jedná přímo a bez okolků, nečiní mu nejmenší potíže říci vám přesně to, co si o vaší osobě myslí (ba se v tom dalo by se říci spíše vyžívá) a když tím někoho urazí, měl by si snad kvůli tomu dělat vrásky? Nezajímá jej, zda někoho raní ať už slovně či jakýmkoliv jiným způsobem. Jeho arogance a sebevědomí jako by neznalo mezí (však už na to má také věk, moc i zkušenosti) a pokud jej budete zbytečně dráždit, pak vám velice rád a s gustem ukáže, jak moc nicotní a bezvýznamní pro něj jste. Je však velice těžké jej naštvat, i na první pohled emoční vzplanutí je provedeno s chirurgickou přesností jemu vlastní a takřka nikdy zcela neztratí rozumový úsudek, vždy velice dobře promyslí jak moc vám ublíží - pokud jej k tomu vyprovokujete. Tak jako každý démon i on dovede skrýt svou démonní podstatu ale neskrývá ji, proč by měl? Aby se jej ostatní nebáli? Nebyli z něj nervozní? Naopak, využívá to k tomu aby od sebe ostatní odehnal a on se nemusel zatěžovat s tím aby vás byl nucen poslat do hajzlu slovně. Málokoho je schopen brát jako sobě rovného a úcty a respektu se u něj dočkají pouze skutečně mocné bytosti - ale ani tak není výsledek zaručen, můžete být mocní ale pokud vaše mozkovna nemá dostatečnou kapacitu, budete považováni za odpad tak jako ostatní. Na co je skutečně alergický? Na nevybouřené, mladé bytosti mající ustavičnou potřebu honit si ego a něco si dokazovat. Pokud se vám nějakým zázrakem podaří jej rozhovořit, získat si jeho pozornost, dříve či později to stejně vzdáte protože pravděpodobně nebudete schopní nadále trpět jeho nezaujatost vaší osobou- pokud jej tedy nějakým způsobem nezaujmete, což se skutečně nestává příliš často, leda by se opravdu hodně nudil.
Tak jako každý démon i on má velice silné sklony vyžívat se v utrpení a neštěstí druhých, ale nezabíjí ani nemrzačí (Ne že by mu to ale bylo cizí). Mnohem raději si totiž pohrává s ostatními bytostmi psychicky, manipuluje a křivý charaktery. Nikdy jej nepřestane překvapovat a fascinovat to, jak moc je tvárná lidská mysl. Je tolik možností a různých charakterů že je to skoro nevyčerpatelná studnice zábavy a zkoumání. V podstatě je stále na co se těšit. Vše co dělá, dělá jen proto že chce a proto, že zkrátka může. Kdo by mu mohl bránit? Když něco chce, pak si to vezme. Nač by se měl zatěžovat tím zda se to druhému líbí nebo nelíbí. Sice nejraději tráví čas o samotě ponořen ve svých myšlenkách nebo věnujíce se svým zálibám, ale nezřídka kdy rád vyrazí do společnosti která skýtá mnoho způsobů k tomu, jak se pobavit. A jaké jsou jeho záliby? V první řadě rád hraje na housle a tančí a v neposlední řadě se velice rád porýpe v mysli zajímavým objektům které mu shodou okolností přijdou do rány.
Ačkoliv je jeho věk úctyhodný, dal by se svým chováním přirovnat k malému dítěti. Bere si co ho zrovna napadne a čas od času je sužován nezvladatelnou touhou po rozptýlení. Tudíž i on se navzdory zkušenostem a věku, občas vrhne do něčeho bezhlavě. Ve zkratce řečeno, je to velice komplikovaná osoba ale který démon není alespoň trochu komplikovaný?
Narodil se jako syn jednoho z mocných démonů jež byl mimo jiné jedním z nejvěrnějších stoupenců samotného Lucifera a podle toho také svého syna vedl, byl si vědom toho že bude mocný ba možná mocnější než on sám a měl v plánu z něj vycvičit zbraň jež by věnoval Luciferovi. Bylo ale s podivem že se jej vůbec ujal, neboť jeho prvotní reakce na Sulturovo početí nebyla zrovna kladná. Když mu to ona démonka s níž Sultura zplodil, oznámila, nechybělo málo k tomu aby z ní vymlátil duši. Zastavil jej právě onen nápad darovat jej Luciferovi poté co z něj vychová mocného démona. Jeho otec si nepřál aby se matkou stýkal, veškerou výchovu si uzurpoval on, nechtěl aby měla na Sultura vliv jeho matka, a tak byla nucena za ním docházet v potají, přeci jen nemůžete jen tak matce odepřít právo na to aby mohla vidět svého syna... Mateřské pouto je zkrátka silné, alespoň tedy ze strany matky bylo, ze strany jejího syna už to bylo trošku horší. Netrvalo však dlouho než se to jeho otec dozvěděl a matku přímo před ním zabil. Se Sulturem to ale ani nehnulo. Hleděl tehdy na tělo své matky a s klidem sledoval jak z jejího těla vyprchává život. Nikdy nic necítil ani k otci ani ke své matce, tak nač by se měl kvůli smrti jednoho z nich vzrušovat?. Přes to svého otce za tento čin brutálně zavraždil. Proč? V první řadě neměl nejmenší zájem o to, stát se vojákem v této pekelné válce kterou proti sobě vedl Lucifer a Lilith, nezajímalo jej to tak jako skoro vše. Jediný za koho byl ochoten kdy bojovat, byl pouze on sám. Nač by měl nastavovat krk pro někoho jiného, to by musel být skutečně nějaký pádný důvod aby to udělal. V řadě druhé mu zabití matky přišlo nemorální - I někdo bez citů může mít nějaký svůj morální kodex, ačkoliv o jeho morálním kompasu by se dalo spekulovat, možná to udělal jen proto že se mu zrovna chtělo - z rozmaru. Místo toho aby nastoupil na otcovo místo po boku Lucifera, uprchl a sestoupil na zem kterou začal prozkoumávat. Na zemi si mohl konečně začít rozšiřovat obzory o dalších rasách a všem ostatním, celí tento svět mu připadal jiný, zajímavější, barvitější a rozmanitější, než jak tomu bylo v pekle. Možností zábavy byla hotová kvanta. V prvopočátcích zabíjel čas tím že srovnával města se zemí, brodil se potoky krve z těch které zabil a kochal se tím jak jeho schopnosti stále sílili a spolu s tím i jeho sebevědomí a hrdost. Ničit a zabíjet ale bylo tak snadné, až jej to začalo po několika staletích nudit. Mnohem zábavnější alternativou shledal šťourání se v mysli druhých. Bavilo jej dohánět lidi k šílenství tím že jim vkládal do mysli různé bizarní představy a myšlenky, manipuloval s nimi a křivil jim charaktery. Bylo náramně zajímavé a zábavné sledovat, co vše lze v lidské mysli napáchat správně zvoleným nátlakem. Notnou řadu staletí jen rozvracel a ničil, až do onoho dne kdy potkal jí. V jeho předlouhém životě byla pouze jedna bytost, která jej byla schopna okouzlit natolik, že v něm probudila něco co by se dalo při troše té fantasie přirovnat k citu, zájmu, zaujetí... Nebyla to ani tak láska jako především zaujetí a jistý způsob fascinace její osobou. Imponovala mu a to ve všech směrech, až jej to samotného překvapovalo. Ať už svou nezměrnou mocí, intelektem či smyslem pro detail, někoho takového do té doby nikdy nepotkal. Co je paradoxem, nikdy mu neřekla své jméno. Nechávala ho tápat v nejistotě kdy nebo kde se znovu objeví. Byl to vztah (ačkoliv nazývat to vztahem je trochu přehnané) založený především na fyzické přitažlivosti. Prožili spolu nemálo vášnivých nocí a ona mu dokonale popletla hlavu. Někdy se objevila tam, podruhé zase jinde, ať už se hnul kamkoliv, vždy tam na něj čekala a skončilo to v posteli. Postupně se mu dostala pod kůži jen proto aby po čase jen tak náhle bez jediného slova, či vysvětlení zmizela. Dlouhou dobu očekával že se znovu objeví, ani dříve nikdy nevěděl kdy a kde, nejistota a touha po tom ji znovu vidět jej vnitřně hlodala a vlastně stále ho to hlodá. Ať už vejde kamkoliv, podvědomě jako by ji hledal. Ale už to bude dobrých 900 let od doby kdy ji viděl naposled a za takovou dobu už si skutečně přestanete dělat marné naděje. Netřeba dodávat že je od té doby poněkud podrážděný a nevrlí. Tak jako jej po celá staletí bavilo rozvracet a ničit, postupem času jej to poněkud omrzelo - nebo přesněji řečeno, našel si zajímavější výzvu. Ničit a brát životy je snadné, ale co naopak? Začal se zajímat o lékařskou vědu, ne však z lítosti či touhy pomáhat, to opravdu ne, zkrátka v tom našel zalíbení - konkrétně v neurochirurgii která mu připadá jako zábavná skládačka. V posledních několika letech dost cestoval a nyní jeho kroky zavítali do města Dark Town.
Tak jako každý démon dovede vytvářet portály, skrývat svůj původ a je zdatný v používání magie - především té destruktivní, ačkoliv v poslední době začal rozvíjet také magii léčení která je podstatně náročnější ale to je právě důvod proč jej zaujala - je to pro něj výzva.
Jeho nadání tkví ve schopnosti uvěznění mysli protivníka v iluzi - dovede vaší mysl přenést do jakési alternativní reality kterou vytvoří/ ohýbá dle své vůle a poté vás mučit prostřednictvím nejrůznějších bludů a představ kterými je schopen dohnat vás až k šílenství (v této realitě vám totiž dovede nahlédnout do mysli a zjistit vaše nejtemnější obavy), nebo vás zlomí a učiní svou loutkou - to ale pouze pod dlouhodobým a cíleným nátlakem. Obyčejný člověk prakticky nemá šanci se z takové iluze dostat, u nadpřirozených bytostí už to závisí na stáří a schopnostech daného jedince. Po dobu užívání iluze se ale musí plně soustředit, což znamená že pokud jej nějakým způsobem vyrušíte, jeho nátlak opadne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama