Lilith

23. května 2016 v 21:05 |  Spisy


Moje povaha a osobnost je mimo vnímání času a prostoru, jsem na světě déle než si kterýkoliv smrtelník dokáže představit. Můj vzhled je proměnlivý, dokážu být hrůzostrašná v očích tvorů, které chci vyděsit a stejně dokážu vypadat jako nadpozemsky nádherná éterická bytost. Můj hlas může být hladivý i jako nepříjemná siréna. Na lidi působím neodolatelně, jsem hravé divoké stvoření, které dostane co chce a má k tomu své prostředky. Dlouhým životem jsem někdy znuděná, navíc nový svět je zkaženější sám o sobě takže je snadné splynout s davem a pobavit se na účet smrtelných. Ráda pomáhám ztraceným duším a dávám je pod svá křídla aby rozšířily naše řady. Jsme svým způsobbem velmi láskyplná bytost, mnozí by řekli šílená, avšak zkuste si nosit v nitru sílu celého pekla aniž byste nebyli trochu šílení. Miluji vše nepředvídatelné, šílené a co miluji nejvíce jsou mé děti, démoni a subkuby a inkubové, avšak má pravá láska patří jedinému muži, mému synu Calebovi.
Hodinu mého zrodu obestírá mnoho fám a pověr. Stejně jako většina z lidských přikrášlených příběhů i tenhle má mnohem prozaičtější podtext. Peklo tu bylo je a bude. Od doby co Lucifer padl z nebe, toužil po vlastní rodině, vlastním světě kde by vládnul a k tomu potřeboval mě, jeho dítě.
Byla jsem obyčejná žena. Vznikla jsem z kusu jeho masa, jsem jeho krví, kterou mě nakrmil aby mě přetvořil a pokřivil k obrazu svému. Jsem jeho dcerou i milenkou, z našeho spojení vzešlo několik potomků, každý z nich byl praotcem nebo pramatkou linie démonů, kterých je mnoho. Když ho uvěznili, dělala jsem možné i nemožné abych ho vrátila zpět ke mě, jenže jeho touha byla jiná, chtěl ovládnout svět. Proti jeho vůli jsem tak stvořila ze samoty své milované děti. Inkuby a Sukuby, děti které kazí lidské duše pro mé potěšení a vodí je ke mě a upíry, temné. Démoni vznikly z mé lásky z mého lůna, Upíři ze vzteku a mé krve poté co mě Lucifer opustil a Sukuby a inkubové z mé touhy po tom nebýt sama. Lucifera jsem vyhnala po hádce kvůli nim a peklu teď vládnu tvrdou rukou. Vše co mám je peklo, avšak vládnu ze země. Od doby co jsme porazili s velkou armádou Luciferova vojska a já stvrdila svou vládu nad peklem jsme se změnila. Nebo se spíše vrátila zpět jaká jsem byla. Jednou v životě, vlastně podruhé ale to bych nikdy nepřiznala, jsem se zamilovala do mocného démona z našich řad, okouzlil mě tím že byl...jiný než ostatní. Nešlo mu o moc, šlo mu o mě. Zamilovala sjem se a splodila s ním syna. Než ale caleb stihl vyrůst, mou lásku zabili při finálním boji s Luciferem. Vyhrál bitvu ale v mém srdci (dá-li se tomu tak říkat) zanechal velkou díru, kterou nyní po okraj zaplnil náš milovaný syn. Po smrti mého milovaného jsem jako Stvořitelka upírů nafingovala svou smrt, neboť jsem neměla již sílu starat se o tak sveřepou rasu a nemyslela tehdy na nic, nicméně nyní se vracím silnější než dříve připravená opět se zjevit i jako Stvořitelka. Vychovávám jej stovky let po vzoru jeho otce, hrdeého sveřepého démona, mocného díky spojení mých sil a sil mé lásky. Caleb je vše co jsem chtěla, nádherný, trochu šílený po mě a věrný peklu. Kombinace naprosto okouzluící a vražedná. nejsem hodná maminka co čte pohádky, to ani nemohu, city lidí jsou mi cizí, i má láska je zhoubná jako peklo. Ale věrná a neutuchající. Nemyslím a ani nechci po nikom aby mě pochopil, jediný kdo mě poznal celou , nahou a odkrytou do nitra mojí původní dnes již pokřivené duše byl můj muž. I před svým synem zachovávám tvář, ano, smrt mé lásky mi zlomila zybtek ze srdce co jsem měla. Tudíž nyní již s muži udržuji kontakt pouze pro zábavu, ač se nebráním všelijakým radostem (rozumějte neřestem) tohoto i pekelného světa.
Nyní ale k tomu co dělám v Dark Townu, Styx... poznali jsme se a je tomu již mnoho desítek let v jeho městě, městě které vybudoval pro "bytosti" a které miluji pro jeho temnou auru, pletky byly tehdy samozřejmostí ale stali se z nás přátelé, naše kruté povahy a podobný styl zábavy nás spojil i po straně přátelské. (jak jen u bytostí jako jsme my jde). Proto když věděl, že nebude moci pečovat o své království, o své město a bratrstvo oslovil mne a mě již v pekle nic nedrželo, ne tak abych tam musela zůstávat, změna a myšlenky, které by mi mou ztrátu nepřipomínaly mi jen prospějí a tak jsem vzala svého syna. Oba teď pobýváme v Dark Townu, nicméně nechci se odkrývat, alespoň prozatím ne...proto jsme doporučila do rady města svého syna a jeho přítele démona Zize, kteří stanou po boku Styxovi dcery....o které zatím víme jen velmi málo, i osobě jako já zůstala zatím její totožnost utajená...

Neurčité, nezměrná moc celého Pekla

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama