. .

Victor Mikael Christensen

2. dubna 2015 v 19:57 | Karuš |  Spisy

Victor, Mikael nebo Kay, jak si sám nechává říkat a jak se také představuje, ačkoliv to s jeho jménem nemá tolik společného, je Christensen, a to značí jediné - že někde, kdekoliv v jeho povaze se najde stránka, která by se dala považovat za psychicky narušenou. Rodový znak. A Kay? Zrovna toho by mnozí označili za blázna. Šílence. Někoho, kdo má o pár koleček navíc. Nebo naopak o pár koleček méně a konkrétně v jeho případě bude jedno z nich například pud sebezáchovy.
Kay je milovníkem adrenalinu a všeho, co je s ním spojeno. Risk. Zkoušení vlastních mezí. Čistá euforie z rychlosti, to je jeho. Zdálo by se, jako by mu vůbec nezáleželo na životě, jako by mu bylo jedno, jestli se může zabít. Pravdou však je, že on v těchto - zejména fyzických - aktivitách hledá život. Kdy více se jeden cítí živý, než tehdy, kdy mu o život opravdu jde? Kdy rozhoduje každý chybný pohyb, každá vteřina otálení? Tenhle pocit, tu vrtkavost, tu nejistotu a také to, jak zkouší, pokouší a provokuje osud, jednoduše miluje. Když testuje své meze, zjišťuje, jak daleko může zajít a co je naopak už dalece přes, takže mnohdy skončí se zlámanými kostmi nebo modřinami a spoustou oděrek. Tehdy je ve svém živlu, hlavu prázdnou, vymetenou, zbavenou myšlenek, kdy se pouze oddává tomu, co právě dělá. A že toho není málo. Horolezectví, skoky s padákem, parkour přes městské střechy, box, tohle všechno v průběhu života vyzkoušel, k tomuhle všemu a ještě dalším adrenalinovým sportům se vždy vracel, třebas i jen v příležitostných vyprovokovaných barových rvačkách, když potřebuje upustit páru. Ale u čeho setrval a zůstal, jsou motorky. Pokud čekáte staré dobré harleye či jiné americké klasiky, pletete se. Pokud čekáte rychlé sportovní motorky, byli byste blíž, ale pořád špatně. Sport, ve kterém se nalezl, je cross country - sic je to špinavý sport, spojuje adrenalin, risk spolu s rychlostí. A mimo jiné také kontrolou nad danou situací, vědomím, že má všechno ve svých rukou a že záleží vše pouze na něm…
Další stránka jeho osobnosti se totiž vyznačuje posedlostí kontrolou, ke které se váže také dominance a autoritativnost. O každé situaci potřebuje mít přesný přehled, potřebuje znát fakta, aby mohl adekvátně reagovat. Jinak je nervózní a výbušný. Lhal by, kdyby řekl, že nemá rád navrch a že si pro sebe nesnaží ukrást poslední slovo. Nemusí být ani řečené, činy občas mluví stejně dobře jako činy. Takový je také k ženám, proto s ním vydrželo v delším vztahu jen pár - pokud o něj sám stál. Dominantní a autoritativní, v jeho řeči se mnohdy objevuje rozkaz, který dává jasně najevo, co přesně chce a co nechce. Nedává jim na výběr, tělo na tělo, kdy drží jejich ruce přikované ke zdi nebo jim jednoduše svírá zápěstí tak, že se nemohou hnout a jsou mu vydané na milost a nemilost, což se mu líbí. Ten jistý pocit moci, jako každý muž je ješitný - a konkrétně on opravdu hodně. Stejně jak on potřebuje kontrolu nad situací, ženám ji rád bere. Ať už v normální řeči provokacemi, které obsahují všemožná gesta, co vezmou nejedné dívce půdu pod nohama a vženou do tváře růž, nebo v samotné posteli. Šátky přes oči mu nejsou cizí, stejně jako stuhy nebo pouta, co dobře poslouží, pokud chce dívku připoutat k posteli. A přesto v sobě dokáže vykřesat něhu, přesto ze sebe dokáže udělat romantika, pokud se snaží a pokud mu to za to stojí. Takových se však příliš nenašlo, spíš naopak se jeho vztahy omezují na to, co trvají sotva pár nocí. Není s ním lehké vydržet.
Pravdou však je, že pokud něco cítí, cítí to opravdu hluboce. Hlubokou lásku, naprostou oddanost a partnerce, kdy by pro ni byl schopen udělat cokoliv, kdy na ni vrhá pomalu zbožné pohledy, ačkoliv si stále uchovává již zmíněné vlastnosti své osobnosti. Stále ji bude provokovat, stále ji bude škádlit, stále bude potřebovat kontrolu, ale krom toho ji bude milovat a v jeho chování bude víc něhy a víc citu. Dokáže být velmi majetnický a velmi neochotný se dělit jen pro pohled, což ve společnosti sálá z každého jeho gesta. I pouhé držení za ruku značí to, že tahle dívka je jeho a nikdo jiný si ani neškrtne. A pokud ano, nezdráhá se použít pěsti i v té nejprestižnější situaci. Na druhou stranu dokáže také plně nenávidět. Pokud si z něj uděláte nepřítele? Můžete si být jisti, že jím už zůstanete. Nikdy nemění stanoviska, na zradu nezapomíná ani ji neodpouští. Naopak, bude se snažit o pomstu, která bude dalece přesahovat cokoliv, co jste mu provedli. A nebude váhat, nezastaví se, dokud ji skutečně nedostane.
Kay je hodně svobodomyslný a skromný člověk. Na to, z jaké pochází rodiny, toho k životu moc nepotřebuje a také toho moc nemá. Z vlastní volby, než že by si nic nemohl dovolit. Má toulavou duši, málokde se dlouhodobě usadí, a jeho přesuny jsou dost prosté a jednoduché. Proč? Protože veškerý majetek má napěchovaný v jednom batohu a jednom skladišti v New Yorku, kam se sem tam zaskočí podívat. Vystačí si s tím málem, co má na zádech, a kartou s poměrně slušným kontem v peněžence. K tomuhle stylu života také dopomáhá jeho energie spojená s onou impulzivností, kdy se může skoro zdát, že nespí. Nepatří mezi ty lenochy, co by se jen tak bezcílně povalovali v posteli - jediné chvíle, kdy v ní vydrží, je tehdy, když leží někdo vedle něj.
Floutek, který si myslí, že může všechno, i to je Kay. Arogantní, bez zábran, s čímž se dokáže povyšovat nad ostatní a drze se jim usmívat do obličeje úsměv, který značí, že ví něco, co oni ne, a který je horší než slova. Což je zas voda na jeho mlýn, protože nějaká rvačka? Ta mu nevadí. Už jen protože jeho tělesná stavba mu dovoluje pustit se i do silnější jedinců s výškou, kdy mu chybí centimetr do metru devadesát, širokými rameny a celkově svalnatou postavou, na kterou také poctivě dře. Naopak, rád provokuje, ačkoliv toho tolik nenamluví, většinou se v takových chvílích jedná o sarkastické a jízlivé poznámky. Jeho osobnost není dvakrát stabilní. Spíš naopak, její výkyvy jsou poměrně časté, snad také protože je cholerik. Snadno se vytočí, rychle se uklidní a dokáže dělat, že se nic nestalo, ačkoliv stalo. Tohle je zas pokřiveností jeho ducha, na kterém se podepsal ne úplně ideální genetický materiál.
Přesto jsou chvíle, kdy i on potřebuje klid. Kdy hledá u někoho důvěru, co obvykle nenachází. Místo, kde by se mohl schovat, být takovým, jakým opravdu je - občas jednoduše člověkem zmoženým dobou, který si toho mnoho prošel a mnoho viděl, což jej také poznamenalo a z velké míry ovlivnilo jeho osobnost. Obejmout dívky kolem pasu, hlavu položit na klín, zavřít oči a cítit bezpečí, které mu prakticky nikdy nebylo dáno. Aby se vzpamatoval, uvolnil se i jiným způsobem, než co mu obvykle vynese fyzickou bolest, když si někde namlátí. Není samotář, ba naopak společenský člověk, který někoho potřebuje, ale stěží může někoho najít právě díky tomu, jaký je. Pro mnohé příliš labilní, příliš nestabilní, příliš… nu, autoritativní, majetnický a dominantní.
Svůj velký talent objevil v hudbě, ačkoliv ho asi nikdy nerozvíjel tolik, jak by mohl. Za zvládnuté by mohl považovat kytaru a klavír, na ty hraje opravdu dobře a rád, ačkoliv pro jeho impulzivní povahu nejsou tak ideální pro vypuštění páry, pro uvolnění. Rád však zasedne ke klavíru nebo vezme do ruky kytaru a v takové chvíli lze snadno poznat, že k němu hudba jednoduše promlouvá, že všechno dělá automaticky, aniž by si to sám pořádně uvědomoval.
Dost výraznou záležitostí je u něj tetování ve tváři, které má co do činění s norskou symbolikou temnoty. Přes pravou lopatku až k pravému prsnímu svalu se mu táhne tetování draka. A z vnitřní části předloktí má starý runový nápis, jehož význam zná snad jen on sám.
Jeho příběh nezačal jako typická pohádka. Za prvé, narodil se jako nemanželské dítě, jako bastard ženatému muži a svobodné ženě. Za druhé, jeho otec byl bratranec jeho matky, démonky z boční odnože rodu Christensenů. Incestní vztahy mají jednoduše v rodině. Jejich vztah by se těžko dal popsat za lásku, spíš jakousi náklonost, když jeho otec - a také otec Alarica, Lorelai a Erika Christensenových - hledal útěchu v jiné ženě, když ho ta jeho na krátko omrzela. Ani jeden z milenců však netušil, že by z tohoto vztahu mohlo vzniknout dítě. Victor Mikael. Chlapec, který zdědil mnoho rysů po své otci, včetně tmavých vlasů a modrých očích, ve kterých mu však na rozdíl od jeho sourozenců hrají plamínky energie, nikoliv chlad, a vždycky tomu tak bylo, ačkoliv jeho dětství? Nebylo ideální.
Matce totiž vzal jakoukoliv možnost dobře se vdát a otec měl zas svou rodinu, o kterou se mohl starat. Na Kaye však nikdy úplně nezapomněl, což se mu musí ponechat k dobru. Vždy se staral, vždy mu platil vzdělání a jemu i jeho matce zajistil pěkný dům, sem tam se objevil na návštěvu. Dal mu to nejlepší, co mu mohl dát - totiž své geny, díky kterým podědil démonskou podobu v podobě draka. Ale ty brzo ustaly. Asi protože bouřlivé období s jeho ženou ustalo a on přestal mít důvod, aby navštěvoval jeho matku, bral si její teplo a bral si také ji. Díky tomuhle Kay nikdy nepoznal své příbuzné - byl promlčený, stěží o něm věděli, otec ho držel stranou, aby nechodil na oči jeho dalším dětem a zejména ženě. Pokud se tedy se svými bratranci a sestřenicí setkal, bylo to rodinné sešlosti, kde se rychle ztratil v davu a nikdo si ho nevšímal. Z části jim záviděl. Z velké části, díky čemuž se rozvinulo jeho ambiciózní myšlení. Nakonec, oni měli všechno - pozornost, lásku, pozici ve společnosti. On? On byl bastard. O to více se to snažil dotáhnout jinak. Třebas vzděláním, které se mu dařilo, byl přirozeně chytrý, ale po čase to nestačilo pro vybití veškeré frustrace, co v sobě měl. Tehdy začal poprvé utíkat k hloupostem, které ho mnohdy málem stály život, ač byl démon. Ať se jednalo o risk, kdy se vrhl z útesu a spoléhal na to, že se někde v polovině přemění, nebo když bez jištění šplhal po horách. Byl mladý, troufalý a tahle troufalost ho už nikdy neopustila. Když překročil dvacítku, opustil domov, opustil matku, ze které stejně nikdy necítil žádnou zvláštní lásku, podporu. Chtěl něco… víc, ač sám pořádně netušil co. Snad vydobýt si své místo ve světě.
Z části se mu to dařilo. Jako každý z jeho rodu měl talent přichomýtnout se k významných historickým událostem. Nenápadně se procházel kolem revolucí, podněcoval je, charisma i energii na to měl, stejně jako zvláštní dar z lidí vykřesat jiskru života a sám se pak bavit chaosem, co pak nastal, zmatkem. Sloužil na dvorech králů nebo prostě jen cestoval. Jako boháč i jako chudák, kdy žil z ruky do huby. Hodně zemí prochodil pěšky, hodně toho viděl. Války, boje, utrpení. Některých se sám zúčastnil, jiné nechal ostatním. Čtyři sta let je dost dlouhá doba na to, aby to vydalo na knihu. Ale on nemá dvakrát talent na psaní…
A nakonec? Nakonec si užíval moderní doby. Sklouznul ke cross country ježdění, kterým si také dlouho vydělával jako profesionál. Ale nyní zase utíká od stereotypu, do kterého zapadl a který nesnáší. Slyšel… o Christensenech, kteří prý žijí ve městě jménem Dark Town. A řekl si, že je přesně ta chvíle, kdy by měl poznat své příbuzné.
Jeho revírem je temnota, jeho tempo je vražedné, jeho protivníci jsou… no, všichni a nikdo, ale to je fuk. Důležité je, že jeho nadání se skrývá v temnotě a ve stínech. Lepší odchod, než se na lusknutí zahalit do tmy a rychle zmizet, nenajdete. Dokáže splynout s temnotou a se stíny, proto miluje noc a je si v ní nejjistější. Pokud se něco děje, jednoduše se ztratí a nikdo s tím nehne. Stejně tak to s temnotou funguje naopak - může do ní bez problému zahalit ostatní, na jistou chvíli je zmást, vyděsit, nechat ztratit ve tmě. A že dvakrát neváhá. Mohou dokonce fungovat jako jistý teleport, má schopnost přenášet se ze stínu do stínu. Se stíny si dokáže také pohrát, tvořit z nich různé obrazce, a když se opravdu snaží, dokonce je povolat na pomoc, když na to přijde. Stojí ho to však velké množství energie, takže něco takového moc často nepoužívá - spíše když potřebuje krytí a ač se to nezdá, stíny dokáží být zákeřní a silní protivníci.
Jako prozatím každý mužský člen rodu Christensenů je jeho druhou podobou drak. I ten jeho je poměrně velký a nebezpečný asi tak, jak se dá od draka čekat. Zvláště když kombinuje své lidské vlastnosti. Není asi s podivem, že jeho dračí podoba je uhlově černá, aby se snadno skryla ve tmě, aniž by musel využít schopnosti.

Démonská podoba
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama