. .

Matthew Toby Joester

4. dubna 2015 v 19:45 |  Spisy

Malej, drzej, patnáctiletej floutek. Narozen v bohaté rodině, která mu přece absolutně nevyhovovala. Alespoň to tak říkal, ale přitom byl silně závislý na otcových penězích. Bez nich by tu už nejspíš dávno nebyl. Tolikrát mu už přece hrozilo, že ho do toho diagnostického ústavu přeci jen pošlou… A otcovy peníze ho z toho vždycky vytáhly... A on? Neustále jen problémy. Hlavně se nesmíte nechat okouzlit jeho vzhledem. Je mladý a roztomilý, možná proto je tak dobrý v krádežích. Mnohdy stačí jeden pohled nezralého nevinného štěňátka a vy spadnete do kolen a pak už si přece nedáváte pozor na ty drahé stříbrné hodinky či koženou černou peněženku trčící z kapsy vaší bundy. Mnoho lidí se ho už ptalo, proč to dělá, když každou tu ukradenou cetku by si jedním mrknutím oka za peníze svého otce mohl pořídit… Odpověď? "Je to přece větší zábava!" Protože kupování není zábavné. To může dělat každý druhý, ale krást? To jen každý neumí! A rozhodně ne tak dobře, jako tento mladý muž! Pak jsou tu však další negativní věci, ovšem každá z nich k mládí patří a kdo by ji nevyzkoušel, že? První sex už má třeba dávno za sebou, stejně jako ochutnávku alkoholu, cigaret a jednou dokonce, ovšem tím se nerad chlubí, i drog. Experimenty s prášky a peníze v nehlídané tátově peněžence udělali vždycky své, bohužel… Navíc ještě čestná pozice v partičce stejných fracků, jako je on sám. Rodiče už sami mnohdy nevěděli, co s ním, ale stále ho milovali i přes tu drzost a nechuť jakkoli pomáhat v domácnosti. "Máte přece prachy, tak si kupte služky." Tohle období čtrnáctiletého mladého kluka, co chce všechno vyzkoušet, však brzo přešlo a teď je z něj už o několik měsíců starší hoch. Stále je tu však záliba v krádežích a ve všech těch vyjmenovaných činnostech, každopádně teď už čas od času v domě metlu do ruky vezme. Sice s nechutí, ale přeci jenom… Sem tam se sice ztratí a domů přijde až i po pěti dnech, ale to je u něj už velmi dobře známé, proto se rodiče už ani moc nebojí, když se něco podobného stane. Většinou je to v období léta, kdy se konají nějaké ty velké akcičky jeho kamarádů, na které on nesmí chybět. Pak jsou to i chvíle, kdy se pohádá se svými rodiči kvůli úplné blbosti a jen tak, za oddechem, uteče z domu. To všechno je u něj dobře známé. A on je sám o sobě taky všude známý. Hlavně na policejní stanici, kam si ho otec chodívá alespoň dvakrát do týdne vyzvednout skoro jako do školky. Nebýt těch dvou policajtů, Jacka a Jakea, jak jim on beze studu a s drzostí říká, už by byl nejspíš dávno zavřený v nějakém z těch ústavů pro nezvladatelné děti, se kterými si rodiče nevědí rady. Je to prostě mladej kluk, co víc k tomu říct. Drzost, sebevědomí a žádný stud jsou vlastnosti, co s ním jdou ruku v ruce. Ale kterému mladému klukovi ne, že? A co se holek týče? Tak to je to přece frajer, jak jinak. Každá jeho spolužačka se za jeho koženou bundou alespoň jednou v životě otočila. Skoro každou nachytal, jak se na něj dívá pohledem, co jasně říká ty tři slova… "Chci tě sníst!" Možná to v jejich pohledu vidí jenom on, ale věří tomu a to je přece hlavní. Žádné psaní milostných psaníček nebo zvaní do cukráren, ne-e. U něj se oblíbenkyně dočká ledatak slovního shazování, škádlení, častého kradení, plácaní po zadku a všeho ostatního, co jen poukazuje na dětskou drzost, při které by se on sám mohl považovat za toho největšího velitele těchto vlastností. (Nebo snad debila?) I tak mu totiž holky často říkají… Ale to zná přece každej mužskej, ne? V budoucnosti však udělá onu vyvolenou šťastnou. Možná se teď zdá jako to největší pako… Jako ten největší frajer, co si o sobě myslí až moc… Ale v koutku duše by už teď kvůli zamilovanosti dokázal složit písničku a denně sedět s tužkou nad zápisníkem a vymýšlet romantické básničky. Mladý idiot, kterého dokáže ovlivnit krom nového života snad už jen ženská. Ale to přece každý dobře zná, ne?
Narodil se do jedné z těch bohatších rodin. Tedy, jeho otec byl bohatý. Matku nazýval zlatokopkou, protože bez jeho otce by přeci jen neměla nic a byla by na tom dost blbě, ale… Nestěžoval si. Ne na otcovy prachy. Už odmala to bylo velmi roztomilé dítko s krásnýma modrýma očima a celkově i s darem pohledu malého štěňátka, kterému neustále něco chybí. A rodiče ho milovali. Dávali mu všechno, co klukovi na očích viděli a to… Byla chyba. Nehorázná chyba, protože malej jedináček velmi brzo dospěl a čím dál tím víc se u něj projevovala ona rozmazlenost, za kterou samozřejmě mohli jeho rodiče. Celkově jeho dětství bylo stejné jako každé jiné. Vždyť je přece stále ještě dítětem a ještě nějaký ten rok dítětem bude. Teď je tu puberta. Takový ten čas, kdy se všechno zkouší. Nejdřív pár sklenek alkoholu s kamarády v baru, pak přijde první cigareta, kterou kamarád tak ochotně daruje… Pak bezhlavě zamilovaná mladistvá holka, které vezme její nevinnost už po několika dnech 'vztahu', aby se před ostatními kamarády ukázal jako chlap a nakonec… I kombinace nejrůznějších prášků, co se najdou doma na poličce. A nemluvě o útěcích z domu… Útěky však přišly na řadu jako první. První nastal v okamžiku, kdy se pohádal s rodiči o tom, že on přece ví, co chce v životě dělat. A že teď dělá jen to, co sám chce a to je přece správné, ne? Že mají rodiče věřit dál, protože on sám je přesvědčený o tom, že z něj jednou něco bude. Rodiče však byli neodbytní a tak si sbalil svých pět švestek a na dlouhých pět dnů zmizel. Už jako malý se rád vrtal v cizích taškách a to mu vydrželo. Je to prostě dobrý lhář a dobře krade, takže přežít ve velkém městě bez rodičů je pro něj maličkost. Nebo se to teda jen zdálo jako naprostá maličkost. Pak se však poprvé v jeho životě projevila závislost na svých rodičích, kvůli které se nakonec musel vrátit. Tehdy však poprvé okusil nezávislost života tuláka a zloděje. A to ho tak… Lákalo. A sic se tedy nakonec vrátil domů, zkoušel to dál. Zkoušel svou odolnost vůči nástrahám venkovního světa a šlo mu to čím dál tím častěji, až se mimo domov na vlastní pěst zdržoval i několik týdnů. Jednou byl pryč dokonce měsíc a pár dnů a už tehdy věděl, že až se jednou bude chtít ztratit natrvalo z života bohatého hodného kluka, zvládne to. Ta doba však přišla mnohem dřív než sám očekával. Devátá třída základní školy a to znamená, že si člověk musí vybrat střední. A k tomu přece patří i pravá hádka s rodiči o tom, že vybraná škola vám nedá to, co potřebujete. A kam že se to vlastně Matt hlásil? Na uměleckou. Díky kráse, kterou viděl ve sprejích a kresbách. Floutek tělem i duší, to se prostě nezapře… Jenže rodiče nesouhlasili a ten den přestal souhlasit i on sám. Bez toho, aby dodělal školu se znovu sbalil, znovu odešel. Beze slov, bez dopisu, bez přípravy rodičů na to, že už nechystá vrátit zpět. Se sportovní taškou přes rameno přecpanou potřebnými věcmi jako je oblečení, sirky, nůžky, nůž, zápisník a další podobné maličkosti až k několika tisícům ukradených z otcovy platební karty, kterou si bez jediného slova vypůjčil a vybral všechnu hotovost, kterou stihl ještě předtím, než otec kartu zablokoval. Což je díky jeho povolání dost na to, aby takový rok přežil i bez toho, aby si našel dlouhodobé bydlení nebo nějakou tu brigádu, za kterou by dostával zaplaceno. Měsíce ubíhaly. Jeden, dva… Už to byly čtyři a on byl stále bez domova. Dobře, pár myšlenek a trochu toho stesku tu bylo, ale byl mladý a uměl si užívat života. Když už ne přes den, tak v barech po nocích. Peníze ubývaly, každopádně chuť do života tady stále byla. Už se dokonce i trochu uskromnil a když se někde zdržoval déle, našel si nějakou menší brigádu, za kterou dostal zaplaceno. Takto procestoval dost ze Severní Ameriky a teď… Se chtěl dostat dál. Není tomu zase až tak dávno, co jeho nohy spočinuly na zemi i v Jižní Americe. Tak daleko nikdy nešel, ale jak bylo řečeno… Je to uprchlík. A pravděpodobně ho ti dva debilové, Jake a Jack, už zase hledají… A tak alespoň získá trochu víc času. Snad. Je tu jen pár dní. Pár dní v tom divně vyhlížejícím městečku, o kterém slyšel, že se v něm zastaví na delší dobu jen málokdo. Něco pro něj. Přesto mu však na tomto městečku něco nesedí… Dozví se pravdu nebo ne?
Vrozené - Dar vidění
Speciální - Ovládání jednoho z živlů: Oheň (o tom však ještě neví)
Colin Ford

Australský ovčák Bastian
http://orig06.deviantart.net/ea21/f/2013/275/2/d/untitled_by_xetsaphoto-d6oyrwz.jpg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama