. .

Christopher Havers

7. července 2014 v 21:22 |  Spisy


Povaha téhle osoby? To bude asi dost velký problém, protože tenhle démon není jen jedna osoba. V hlavě má i jinou duši a každý je trochu jiný. Dalo by se říci, že se z toho stal schizofrenik, ale problémem je, že ten druhý hlas v jeho hlavě býval a je skutečnou bytostí. Až Daniel trochu zesílí a bude v Chrisově hlavě dostatečně dlouho, tak ho bude moci démon vídávat i vedle sebe. Jakožto přelud, který k němu bude mluvit. Je jen na Christopherovi jestli k němu bude mluvit nahlas nebo stále ve své hlavě.
Rozebereme si nejdříve povahu démona, která vystupuje na povrchu a jedná s okolním světem. Občas se může stát, že se nechá ovlivnit Danielem a jeho mysl na chvilku bude jednat podle jeho povahy, ale často to nečekejte. Navíc bude vést dost často sám se sebou vnitřní monology, ale na to si časem bude muset Christopher zvyknout a Daniel vlastně taky.
Christopher je démon, který se nijak nezvýrazňuje a pozoruje věci spíše z povzdálí. Není ten typ, který s vámi začne vést jen tak konverzaci. Pokud vám tedy nepotřebuje něco sdělit nebo jste tak otravní, že mlčení nevydrží a řekne vám něco na způsob, jestli už nechcete přestat mluvit, že ho to ruší. Když se rozhodne dotyčnému něco říci, tak za ním přijde a počká až si ho všimne a otočí se na něj. Když má lepší náladu, tak nejdříve promluví a nemyslí na následky. Je zvyklý, že většinou náhlým přerušením ticha někoho vyděsí. Ještě k tomu, když se většinou objeví odnikud. Úsměv na jeho rtech jen tak nečekejte. Úsměv není na seznamu jeho obvyklých výrazů obličeje. Je toho názoru, že úsměv má být pro někoho odměnou, takže jím rozhodně neplýtvá. Na jeho tváři můžete zahlédnout obvykle mírně nechápavý výraz, zamyšlený výraz a nebo normální. Což znamená, že na jeho tváři není moc známek po nějaké emoci. Pro cizího člověka je při jeho normálním výrazu dost těžké poznat jeho citové rozpoložení. Ti, kteří ho už znají déle, dokáží jeho náladu rozeznat díky jeho očím.

Není upovídaný jako většina lidí, které každodenně vídá na ulicích, ale je spíše mlčenlivý a mluví jen, když je potřeba a s daným člověkem si rozumí. Na otázky většinou odpovídá velice stručně a také je obvykle nepokládá, pouze, když tu věc chce opravdu vědět. Nemá nijak v lásce hádky s ostatními, ale nijak to nedává najevo. Většinou si v duchu myslí svoje a nechá toho druhého se vyřvat a pouze ho pozoruje chladným pohledem a s obličejem bez výrazu. Následně se na toho člověka, který hádku vyvolal, podívá a prostě zmizí. Bez jakéhokoli varování. Svým pohledem dokáže produktora hádky ještě více rozzuřit. Když má podrážděnější náladu tak se i brání. Nezvyšuje hlas, když to není nutné. Většinou mluví rázně, ale stále ve stejné hlasitosti a řevu se vyhýbá. Dokáže oponenta zahrnout pádnými argumenty a málokdy se stane, že odejde z hádky jako poražený. Většinou, když ví, že nejspíše hádku prohraje, tak prostě zmizí. Takhle řeší většinu problémů. Že zmizí a pak o tom teprve přemýšlí. Když ho hádka s někým, kdo je mu blízký opravdu mrzí, tak za ním klidně přijde a na tváři bude mít provinilý výraz a omluví se. To ovšem platí pouze jen, když neměl pravdu. Je velice hrdý a dělá mu velkou práci to překousnout, ale přátelství a jeho blízcí mu připadají důležitější než jeho hrdost. Když ví, že má pravdu on a ten dotyčný to nechce přiznat a kvůli tomu vyvolá hádku, tak se tím moc nezabývá a prostě čeká až se mu dojde omluví a přizná, že chybu udělal on a ne Christopher.
Neřeší s jinými problémy druhých a ani své problémy nesdílí s nikým. Považuje své problémy pouze za svoji věc a řeší je jen s opravdovými přáteli a to jen když je o to požádán.
Lidi okolo sebe považuje převážně jenom za známé a jiný status jim ani nepřiřazuje. Když už se s ním někdo spřátelí a Christopherovi padne do noty, tak ho po delším budování konta důvěry posune o stupeň výše a bude ho považovat za přítele. Post nejlepší přítel se nepodařilo získat ještě nikomu, koho znal. Neví proč, ale je dost opatrný a obezřetný. Nepouští si ostatní moc k tělu a to samé platí u něžného pohlaví. Má sice rád krásné ženy, ale je toho názoru, že vzájemný vztah musí být vybudovaný na vzájemné důvěře a lásce. S tou důvěrou je to právě u Christophera složitější a málokomu se podaří ji získat. Když už se to někomu povede, tak získá věrného přítele a ochranáře, ale nezapomínejte, že jeho důvěru můžete snadno ztratit. Když budete z jeho konta důvěry stále čerpat a čerpat. Jinými slovy ho budete zklamávat nebo neplnit sliby, tak se konto jeho důvěry k vám bude postupně snižovat až klesne na nulu. Stačí na již zmíněné pomyslné konto dávat čas od času vklady. Například dodržení slibu nebo pouhý rozhovor, který ho trochu rozptýlí.
Co se týče žen, tak je dost složité ho dostat do postele. Obvykle si se ženami pouze normálně povídá. Je to gentleman a jeho tajemnost občas ženy láká, ale vypadá to, jako kdyby byl nedostupný a tak se často i chová.
Je dosti sečtělý a čte ve svém volném čase, kterého má někdy habaděj. Ale obvykle většinu času tráví v nemocnici, kde se stará o zdraví pacientů. Pacienti ho většinou považují za dobrého doktora a je jim sympatický. Doktorskému umu se věnuje už od útlého věku, takže za těch přibližně tři a půl století se toho spoustu naučil a je lepší než ostatní doktoři, protože má letitou praxi.
Udržuje se každý den v kondici a vždycky si najde čas na nějaký ten trénink s dýkou. Vždycky se přeci hodí umět bojovat, no ne? Obvykle se bojům vyhýbá, ale je to dost zdatný bojovník s dýkami i na blízko, ale málokdo to o něm ví.
Dá ho dost velkou práci unavit, ale ne zas tak velkou práci ho znudit. To, že je znuděný poznáte snadno. Sedí často s podepřenou hlavou a hledá nějaký zajímavý bod po okolí a uhýbá pohledem. Po většinu času mlčí a nechá mluvit jen vás a doufá, že to bude mít brzy za sebou a bude moci dělat něco zajímavějšího - například si číst nebo se vydat na procházku a je jedno jestli to bude k němu domů nebo třeba po Paříži.
Je dochvilný a trpělivý, ale čeho je moc toho je příliš. Má dost velkou trpělivost, a málokdy se stane, že nad vámi zlomí hůl, ale ničí trpělivost nemá hranice a tak je to i u Christophera. Je spravedlivý a snaží se být vždycky upřímný, i když to pro dotyčného nemusí být procházka růžovou zahradou. Je zastáncem názoru, že každý by měl znát pravdu.
Asi dvakrát měl vážnější známosti, ale zamilovaný nebyl. Když se zamiluje a je se svou přítelkyní, tak dokáže být dost žárlivý, ale snaží se to nedávat najevo. Občas to samozřejmě nejde a on vybuchne jako časovaná bomba.
Když to bude v jeho mezích, tak vždycky rád pomůže, ale zprvu to tak nemusí vypadat. Když se jedná o malé prosby o pomoc, jakožto navedení správným směrem, tak se nebrání, ale když jde o větší věci, tak to nejdříve zvažuje a teprve potom se do toho pouští. Když nějakou práci započne, tak ji chce dokončit, i když se to zdá marné. Řídí se mottem: "Nikdy se nevzdávej!"
Každý má nějakého toho bubáka a přesně takového má i Christopher. Ani neví, jak si tenhle strach vypracoval, ale bojí se klaunů. Nikdo to o něm neví a on je za to rád.
Nemá moc koníčků. Jeho koníčkem je čtení, procházky přírodou a přemýšlení. Jelikož je na světě už nějaké to tisíciletí, tak se naučil hrát i na nějaké hudební nástroje. Je to skvělý hráč na kytaru a piano, ale nejsou mu cizí ani housle, ale na ty nehraje tak často. Jeho zpěv není na to, aby se stal pěveckou hvězdou, ale na běžné zpívání si sám pro sebe to rozhodně stačí. Má hudební sluch a pozná, když zazpívá něco falešně, ale to se mu nestává. Moc často sice při hře nezazpívá, ale i tak.
Když se naštve nebo cítí jiný intenzivní pocit, tak se jeho oči změní na oči démona. Když si to uvědomí, tak se uklidní a zase se jeho barva očí vrátí zpět.
Není to ten ničící démon, když se promění, ale když ho spatříte v jeho démoní podobě, tak vás to asi poznamená, protože komu se poštěstí vidět obchodníka se životem a smrtí v pravé formě?
Na pravém předloktí má méně viditelnou jizvu od kousnutí vlkodlakem, která se objevila po příchodu Daniela do jeho hlavy.
Dostává se na řadu i Daniel. Je to přátelský chlapík, který se směje skoro při každé příležitosti. Uznejte, kdo se bude smát na vlastní pohřbu? Přechodem do těla Christophera mu trochu přeskočilo, takže se stal pro démona dost otravným a z ostatních si většinou dělá legraci. Při setkání se Stvořitelkou do ní začal šťouchat. Má dost velké štěstí, že je to jenom Chrisova halucinace a nikdo jiný ho vidět nemůže. Jeho reakce jsou poslední dobou poněkud přehnané. Nemá tělo a je vlastně jenom v hlavě Chrise, takže si nemusí dělat hlavu s tím, co si o něm ostatní myslí. Byl by schopen omdlít, kdyby se jen trochu lekl. Všechno poslední dobou zbytečně moc přehrává a Chrise to štve více než zezačátku. Nemá rád, stejně jako Christopher, kouření cigaret a nepije ani alkohol. Bohužel by byl schopný se i opít, kdyby ho něco hluboce zasáhlo. Rád jezdí na koni a nebo se jen tak prochází. Alespoň tohle mají s Christopherem společné. Je to dost velký puntičkář a nesnese, když je obraz na stěně jenom trochu křivě. Dokáže ho to vytočit a pokouší se obraz narovnat, i kdyby měl použít pravítko nebo vyvrtat do zdi novou díru. Je to žárlivý romantik a dvakrát moc nevyhrál, když musí trávit čas s démonem, který neměl žádný intimnější vztah.
I když je teď trochu vyšinutý, tak ej to pořád spolehlivý člověk, který udrží tajemství.

Nacházíme se v sedmnáctém století před naším letopočtem. Přesněji v roce 1655 př. n. l. Rozžhavené slunce spaluje odkrytou kůži cizincovu, který právě přichází do této země a do tohoto nádherného města. Je znaven pochodem pouští, ale hrdě vykračuje vpřed. Hlava vztyčená, vznešený krok a hrdě narovnaný trup. Na sobě má oděv, který by mu záviděl leckterý panovník. Přichází právě sem. Do země slunce. Na území egyptských bohů. Zrodil se z ničeho. Někdo tvrdí, že se zrodil za písečné bouře ze samotného písku. Druhý zase tvrdí, že spadl ze samotného nebe a je poslem jejich bohů. Tento cizinec se těmto teoriím a domněnkám pouze pobaveně usmívá. Nijak jim to nevyvrací, ale v duchu ví odkud pochází.
Po příchodu do města začal využívat své schopnosti a lidé ho považují za spasitele. Všichni věří, že dokáže léčit i smrtelné choroby. Každý touží po dotyku, který dává život. Bohužel neví stinnou stránku této věci. Když někomu daruje ze své vůle život, jiný musí zemřít. Držel to po mnoho let v tajnosti. Převzal egyptské jméno, Chsisi. Převedeno do srozumitelnějšího jazyka - tajemství. Sám své vlastní jméno neznal Nebo lépe řečeno, neměl jméno. Učil se poctivě lékařskému řemeslu, aby se z něj brzy stal světoznámý lékař. Samozřejmě se jím brzy stane.
Lidé v jeho okolí stále umírají, ale na jeho těle se zub času nepodepsal a dalo by se říci, že se ho ani netkl. Zanedlouho je nucen svůj domov opustit a najít jiné místo pro uplatnění své existence. Bohužel to není pouze z důvodu nestárnutí, ale i z jednoho mnohem závažnějšího. Lidé zjistili i stinnou stránku jeho zázračného "léčení". Začali ho nazývat podle starého názvu. V latině je to "Dominus de War" ve volném překladu to znamená "Obchodník se smrtí".
Našel si nový domov a také práci. Stará se o dceru královny Nefertiti a Achnatona. Vypěstoval se k ní jakési pouto. Považuje ji za člena rodiny, kterou nikdy neměl. Zničilo ho, když se dozvěděl, že jeho svěřenkyně Anchesenamon bude provdána za faraona Tutanchamona. K jeho smůle s tím nemůže nic udělat. Možná by byl klidnější, kdyby se nevdávala za nevlastního bratra.
Nedokáže se zbavit názoru, že je Tutanchamon tyranem a ubližuje své choti, dívce, které je Chsisi opatrovatelem. Nejde rozbít posvátný svazek manželský. V těchto dobách ani neví pravý význam slova rozvod. Musí jednat. Dříve než bude pozdě a jí se něco stane! Nemá na výběr. Zbývá mu jediné. Usmrtit Tutanchamona svou vlastní rukou.
Jeho vraždu plánoval dlouhé roky, chtěl najít nejdříve někoho, kdo si život zaslouží. Brzy se mu to jistě poštěstí. Roku 1323 před naším letopočtem nalezne dívenku, která je na tom už hodně špatně. Ošklivě si poranila nohu a do jejího těla se dostal nevítaný návštěvník. Nemoc zvaná Gangréna nebo se dá dohledat i pod jiným názvem, Sněť. Infekce a bakterie se rozšířily do těla mladé dívky. Ještě ani nepřekročila hranici dospělosti. Chsisi teď našel vhodnou příležitost.
Objeví se u lože Tutanchamona. Nehybně stojí a pozoruje ho pohrdavým pohledem. Prostě mu nedokáže odpustit to, co provedl. Ten sňatek se vůbec neměl konat. Byla to chyba, za kterou teď mladý faraon zaplatí svým životem. Oči se mu změní a on se nelítostně a bez jakéhokoli ostychu blíží k mladému muži. Dotkne se jeho čela a je mu jedno, že se Tut brání. Jeho životní energie vstoupí do Chsise a ten se ihned vrátí za dívkou a životní energii jí předá. Nechce si nechat ujít tu podívanou. Vrátí se opět za vysíleným faraonem. Neodvrátí zrak ani na malou chvilku. Užívá si jeho bolesti. Chce ho nechat trpět. Chce, aby trpěl stejně tak jako on, když mu odvedli jedinou osobu, na které mu záleželo. Zanedlouho Tutanchamon umírá. Nikdo dodnes nedokázal vysvětlit příčinu jeho smrti a jsou kolem ní rozepře, ale jeho vrah moc dobře ví, co se v ten den stalo.
Tenhle incident ho vyhnal z Egypta. Většinu dalších let pobýval v Anglii a věnoval se řemeslu, kterému se vyučil. Lékařství. Převezme jméno typičtější pro danou zemi, ve které žije. Od nynějška se jmenuje Christopher Reynard. Nicméně mu jeho latinské pojmenování zůstává.
Roky plynou jako voda a my se dostáváme ke konci roku 1940. V Anglii byl přijat program na pomoc domácímu odboji v Československu. Stane se neviditelným patronem celé situace. Nikým nepozorován a přeci je vždy přítomen.
Blíží se ten den, kdy se má všechno změnit. Christopher je přesvědčený, že musí vidět celý tento zážitek na vlastní oči a přesvědčit se o jejich úspěchu. Nepochybuje o jejich umu. 27. května 1942 již tři muži chystají celou situaci. Jsou připraveni na vše. To datum vám již určitě říká, kdo ti muži jsou a samozřejmě i o jakou se jedná akci. Atentát na Reindharda Heydricha.
Vše šlo jako po drátkách. Signál byl správně a včas podán, ale něco se změnilo. Jednomu z mužů selže zbraň. Heydrich přinutí zastavit vůz a postaví se. Christopher už teď ví, že je všechno naprosto špatně. Chce ho zabít, vlastní rukou. Aby zachránil životy těch mužů, ale i kdyby se o to pokusil, tak by neměl jeho energii komu předat. Nakonec se to alespoň z části obrátí ve prospěch atentátníků. Heydrich je vážně zraněn.
Reinharda převezli do nemocnice a Chris se u něj objevil kdykoli spal a nikdo v okolí nebyl. Kontroloval jeho životní funkce. Čekal na jeho smrt. 3. června Heydrich upadl do komatu a Chrisovi to vykouzlilo letmý úsměv na tváři. Moc dobře věděl, že je na tom už špatně. Sám doteď neví, proč se o tyhle věci vůbec zajímal. Jeho smrti se dočká hned druhý den. 4. června 1942 Reinhard Heydrich, pravá ruka Heinricha Himmlera, umírá.
O atentátníky se více nestará, ale kdyby věděl, co nadejde, tak by jim podal pomocnou ruku. Už je nějakou dobu zpátky v Anglii a zanedlouho se k němu dostane zpráva, že atentátníci jsou po smrti. Naštve se, ale nic s tím dělat nemůže. Musí se s tím smířit.
Roky plynou jako voda a Chris se rozhodne přestěhovat do jižní Ameriky. Do města plného bytostí podobných jemu samotnému. To město nese název Dark Town. Je to příhodné jméno pro město, které překypuje kriminalitou a je tu spousta různých individuí. Nastěhoval se do obřího domu s vysokou a masivní zdí, přes kterou nikdo nemůže nahlédnout dovnitř. Odřízl se od okolního světa a pro obyvatele Dark Townu je to ten tajemný, kterého nikdy nikdo neviděl. Až doposud.
Klapot podrážek na chodníku oznamuje vznešenou a klidnou chůzi tohoto démona. Na sobě má oblek a kabát světlé barvy. Patří mezi ty bohaté vrstvy obyvatel, ale nijak se tím nechlubí. Čeká, že to bude klidná procházka a brzy se zase vrátí domů. Nehrozí, že by za denního světla narazil na některého zástupce tak zvaných dětí noci. Upírů. Místo toho narazí na někoho jiného. Na démonku, která se zastaví přímo před ním. Na jeho vkus až moc blízko. Nebyl si jistý tím, co chce ta rusovláska udělat. Ta se k němu najednou nahne a políbí ho. Její polibek je vroucný a hladový. Jemu až pozdě dojde, že je to polibek smrti. Býval by ji odtrhl, ale je na to moc pozdě. Zamotá se mu hlava a on skončí na zemi. Démonka se přemění do její pravé podoby a skloní se nad něj. Ví, co je zač. Slyšel o ní. Nespočetněkrát, ale nikdy by si nepomyslel, že by se zrovna on mohl stát její obětí. "Comedenti Animae" osloví ji pravým jménem. Musí něco udělat. Nemůže teď jenom tak zmizet. Ne, když se ho ta požíračka duší dotýká. Sebere veškerou svou sílu a ožene se rukou po ženě. Tím ji překvapí a ona se ho lekne a uskočí. Tím mu dovolí zmizet.
Chris se objeví v odlehlejší části Dark Townu. Dýchá pomalu a zhluboka. Snaží se šetřit kyslík. Vážně je tohle konec? Vážně umírá? Srdeční tep se začne pomalu zpomalovat a Chrisovi se přitíží. Nemá sílu. Nedokáže přežít...
Otevře s námahou oči, když ho někdo chytí za ruku. Rozumí tomu starému jazyku, kterým mluví osoba zahalená v kápi. Všimne si jeho kostnaté ruky a lebky místo obličeje. Také si nemůže všimnout jeho doprovodu. Lebky, která překládá text, aby mu ostatní rozuměli. Zavře oči a pak má na chvíli černo.
Zvedne se, ale není v hlavě sám. Ovládá ho někdo jiný. Člověk. Chris se naštve a přenese se domů. Nabere dostatek energie a nezvaného hosta zatlačí tak hluboko do své mysli, aby neměl nadvládu nad tělem, které patří Christopherovi. Není to sen a to mu dokazuje znak na levém zápěstí...
Jeho schopnost nenese určitý název. Každý tomu říká jinak - vdechnutí života, smrt dotekem. On tomu neříká nijak, protože by musel spojit zmíněné názvy v podivuhodném tvaru. Dokonce slyšel, jak tomu někteří říkají i jakási rovnocenná výměna nebo spravedlivý obchod. Tohle označení je vlastně docela trefné, protože se přesně o tohle jedná. Ne, že by byl nějaký obchodník na burze a denně by musel sledovat akcie, ale on obchoduje a mění úplně s něčím jiným. Jeho schopnost je na principu výměny energie. Dalo by se říci, že dokáže "vyléčit" i nevyléčitelnou a smrtelnou chorobu onoho člověka. Když je v lidské podobě, tak mu k tomu postačí i pouhý dotek. Samozřejmě "neléčí" na potkání. I tahle jeho schopnost má dost velké úskalí. Jak již bylo zmiňováno - jde o rovnocennou výměnu. Když pomůže jednomu člověku a zachrání ho před jistou smrtí, tak musí zamřít někdo jiný. Dalo by se říci, že je to život za život. Umírající člověk má téměř nulovou životní energii. Naopak zdravý člověk ji má zase plnou. Je to poměrně logické. Chris se přesune díky teleportaci za nějakou ze zdravých osob, kterou vybere. Může to být kdokoli na planetě. Pouhým dotekem mu vezme životní energii a vrátí se k nemocnému člověku a tu energii přesune do něj a ten člověk bude dále žít a bude zdravý. Pro člověka, který pocítil smrtelný dotek Christopherovy ruky, to zas až tak růžové není. Zasažená osoba dostane tu samou smrtelnou nemoc jako měl chorý člověk. Bude to u něj, ale probíhat o dost rychleji a padne po závěrečném stádiu nemoci nebo zranění. Závěrečné stádium přichází asi dvacet sekund po Chrisově doteku. Tuhle svou schopnost využívá Christopher pouze výjimečně. Většinou svou schopnost používá v lidské podobě a když probíhá výměna, tak se jeho oči změní na oči démona a setrvají tak ještě chvilku po provedení výměny. V démonské podobě je přenos odlišný. Přenos v démonské podobě používá většinou, když je na tom pacient už hodně špatně, že už sotva vnímá. Potřebuje to udělat rychle a efektněji. Nalezne už v démonské podobě nedobrovolného dárce energie a chytí ho. Vysaje z něj veškerou energii a jeho smrt je mnohem rychlejší. Vrátí se a energii vdechne do téměř mrtvého pacienta a vrátí se do lidské podoby.
Nedokáže oživovat mrtvé. Důvod je jednoduchý. Když je dotyčná osoba mrtvá, tak nemá žádnou energii a Chris nemá s čím obchodovat.
Aby mohl výměnu provést, je nezbytně nutné, aby měly obě osoby stejný nebo hodně přibližný věk.
Tuhle schopnost může využívat i k boji, i když to dělá opravdu jen, když jde do tuhého. Může ji použít i na více terčů najednou. Stačí dotek a dokáže životní energii ze svých protivníků vysát, ale nemusí ji vstřebat do sebe a předat ji někomu jinému, ale může ji nechat rozplynout a tím je pouze zabít. Obvykle jde o bílý záblesk. I tahle omžnost boje má své nevýhody. Po použití téhle schopnosti se nemůže nějakou dobu teleportovat a nadměrné používání téhle síly ho dost vyčerpává. Tahle schopnost nefunguje, když je jeho organismus oslabený a dokáže fungovat jen na poloviční výkon a protivníka lehce oslabit. Nejednou se stalo, že po použití téhle schopnosti v krajní nouzi padl vyčerpáním. Také má po provedení téhle nekalosti na chvíli zpomalenější reflexy a kvůli nedostatečnému ovládnutí téhle možnosti zániku energie mu to může v krajní možnosti způsobit i nějaká vnitřní zranění.
Teleportace
Tahle schopnost mu při vzniku byla přidělena z jednoduchého důvodu. Kvůli dopravě. Musí se dokázat pohybovat všude po planetě a jak by to zvládl bez teleportu? Tenhle způsob dopravy je rychlejší a méně namáhavější než vytvoření portálu a následný průchod. Samozřejmě má i tato schopnost své nevýhody. Když se Chrise někdo dotýká, tak se nemůže přemístit, protože by automaticky přemístil i jeho. I pro takhle zkušeného démona je složité přenést někoho jiného než sebe. Zvládne přenést jednoho člověka, ale potom bude trochu vyčerpaný. Když se pokusí přenést dva, tak se může stát, že nedorazí na určené místo a nebo dorazí a Chris padne na zem v bezvědomí, nebo na tom bude hodně špatně. Tohle je chyba, kterou nedokázal vyřešit ani za tři a půl tisíciletí. Na teleportaci nepotřebuje vyloženě nějaké soustředění, ale když ho někdo třeba drží v šachu s kudlou u krku, tak by si tou teleportací ani nepomohl a i kdyby se rozhodl ji použít a přenést je někam jinam, kde by to pro něj bylo výhodné. Jeho tělo se té schopnosti bude bránit a nic se nestane. Teleportaci využívá mnohem častěji než svou primární schopnost. Například, když se potřebuje někam rychle dostat a nebo se chce vyhnout nějaké otázce, která je mu položena. Součástí této schopnosti je také to, že dokáže vyhledat tu osobu, kterou potřebuje najít.
Občas se mu mění barva očí dle jeho momentálního rozpoložení. Je to samovolné a neovládá to. Nedokáže se z toho ani vyčíst ani rozpoložení Christophera. Takže se nesmíte divit, že ho jednou uvidíte s modrýma očima a jindy zase s očima třeba hnědýma nebo zelenýma. Obvykle mají však svou původní modrou barvu.





Znak na levém zápěstí po přesunu Danielovi duše do Christophera

 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama