Valtteri

24. března 2013 v 18:00 |  Spisy

Za každé situace je klidná, její emoce se odrážejí pouze ve změně počasí. Když zuří, můžou okolí zachvátit v krajním případě i tornáda. Většinu času se však snaží ovládat, přeci jen například napadnutí sněhu uprostřed srpna není to nejlepší. Když jde však do tuhého, jde veškeré ovládaní stranou a ukáží se veškeré emoce tak, jak správně mají. Miluje sněhové vánice a ohlušující bouře. Při nich se může pořádně vyřádit a uvolnit přebytečnou energii, zbavit se napětí a občas, ač se to zdá neuvěřitelné, i relaxovat. Nejraději má zimu a tvory, kteří jsou pro zimní počasí stvořeny. Sama vlastní sněžnou sovu, která je jejím nejlepším přítelem již hodně dlouhou dobu. Nepohrdne však ani teplým počasím, které taktéž skýtá spoustu možností na aktivity, které má ráda. Mezi ty nejvíce oblíbené patří například plavání. Vodu má skutečně ráda. Nemá ráda osamělost a středověkou dobu. Přátele si dokáže najít velmi snadno a také si je udržet. Zamilovala se do moderního prostředí a měst přeplněnými lidmi. Oblíbila si moderní hudbu a ráda proto navštěvuje kluby a bary. Mezi její hlavní přednosti patří schopnost nenechat se snadno vyprovokovat. Je jen málo situací, při kterých se skutečně vytočí. Když už se tak však stane, není radno zůstávat v její blízkosti. Dotyčný riskuje, že schytá pořádnou šlupku. Je přizpůsobivá, se změnami nemá nejmenší problém. K tomu, aby byla spokojená a šťastná jí stačí málo. Díky své minulosti se dokáže dobře ohánět se zbraněmi, ale nejblíže jsou jí dýky, čímž preferuje i boj na blízko. V samotných roztržkách se však nijak zvlášť nevyžívá, teď už ne. Jen v případě potřeby, kdy si to situace vyžaduje, se z ní stává nelítostný zabiják. Když chce a má náladu, je velmi aktivní a pouští se do jakéhokoliv plánu prakticky okamžitě. Je občas až přehnaně starostlivá, což však většinou není naškodu. Za přátele, které zná byť třeba jen kratší dobu, by dokázala bojovat až na pokraj smrti. Často se usmívá, aniž by k tomu měla reálný důvod, ale to jí osobně nijak zvlášť nevadí. Jen pro okolí to může být trochu podivné, ale zvykla si. Ke své minulosti se jen nerada vrací, ví o ní jen pár vybraných přátel. Je toho názoru, že co se stalo, stalo se a není třeba se těmito fakty zaobírat. Čas od času se stane, že ji minulost dožene a připomenou se jí všechny zážitky z dob, kdy žila téměř jako nějaké zvíře.
Bylo nebylo.. i tak by mohl začít můj příběh, ale zas taková pohádka to nebyla. Cestovat mezi dimenzemi bylo snadné dokud jsem nenarazila na místo odkud nebylo návratu. Naštěstí jsem se objevila v Rusku, v přírodě tak nádherné a zmrzlé, že by si o tom mí přátelé v mém světě mohli nechat jen zdát. Jediný problém byl jazyk. Mluva zdejších obyvatel mě děsila a já na oplátku děsila je. Staletí jsem se schovávala v zamrzlé jeskyni, která se stala mým domovem a domovem mnoha zvířat. Učila jsem se nový jazyk a jazyk mnoha dalších kmenů, jak si v té době říkali. Postupem času jsem dokázala skrýt svou démoní část i ovládnout svou magii, která tu byla mnohem silnější než v mém domově. Jakmile jsem vešla mezi lidi zamilovala jsem si je. Ale mnohem víc jsem milovala vidět je umírat. Už jsem nechtěla žít jako zvíře v jeskyni a mého vražedného řádění si všimli ostatní rasy a začaly mi platit za smrt jejich blízkých, přátel nebo naprosto cizích lidí. Má pověst mě předcházela a já si tenhle život začala ve velkém užívat. Společnost na mých výpravách mi dělal jen můj přítel Theor - sovice sněžná, který se nějakým zázrakem spojil s mou životní silou a od jeho dospělosti nezestárl ani o den.
Netrvalo dlouho a společně se svým přítelem jsme narazili na město. Dark Town. Ano, slyšela jsem o něm, ale až nyní jsem zde byla poprvé na vlastní kůži. Již při první příležitosti jsem věděla, že se mi tu bude líbit. Mnohem větší koncentrace bytostí, než kdekoliv jinde se mi velmi zamlouvala. Nechtěla jsem žít jako předtím. Ne jako vraždící stroj, prahnoucí pouze po krvi druhých. Stálo mě to spoustu odříkání a sebezapření, ale výsledek stál za to. Našla jsem si slušnou práci, která neobsahovala vraždy, které by byly na denním pořádku. Dokonce, s čímž jsem předem ani náhodou nepočítala, jsem zde potkala zřejmě osudovou lásku. Osud nám však nepřál a dotyčný démon zemřel. Bylo to těžké, nepochybně, ale můj život šel dál a i s touto ztrátou jsem se musela naučit žít. Nyní si ze všeho nejvíc přeji žít pokud možno poklidný život právě zde, i když věřit, že vše zůstane tiché a klidné, se rovná bláznovství.
Mimo základní schopnosti, které ovládá každý démon, jimiž jsou tvorba portálu a maskování původu ovládá i jiné. Tou největší schopností je ovládání počasí (blesky, bouře, déšť, vítr,..). Snaží se ji užívat s rozmyslem, i když občas si menší výstřelek odpustit nemůže. Další ze sekundárních schopností je možnost pomoci doteku zmrazit prakticky cokoliv. Jak všelijaké předměty, tak i tekutiny.
Démonksá podoba
Theor
http://fc02.deviantart.net/fs70/i/2013/040/9/4/snowy_owl_by_relotixke-d5udi4s.jpg
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama